Biden chce rozpojené státy znovu spojit. V projevu slíbil, že bude prezidentem všech

Nahrávám video

Joe Biden slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Chce bojovat stejně tvrdě za ty, kteří jej volili, i za ty, kteří mu svůj hlas nedali. Zdůraznil také, že se občané Spojených států musí sjednotit, aby mohli společně bojovat proti pandemii, rasismu a vnitřnímu terorismu. Biden složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se 46. prezidentem Spojených států.

„Budu bránit Ústavu. Budu bránit naši demokracii. Budu bránit Ameriku. (…) Společně napíšeme americký příběh naděje, nikoli strachu. Jednoty, nikoli rozdělení. Světla, nikoli temnoty. Příběh slušnosti a důstojnosti, lásky a uzdravení, “ řekl ve Washingtonu v projevu k národu nový americký prezident Biden. 

Ve své první řeči z pozice hlavy státu se dotkl pandemie, ekonomické situace, rozkolu ve společnosti i mezinárodní politiky. Poděkoval také za účast na ceremonii lídrům republikánů a demokratů v Kongresu i nyní již bývalému viceprezidentovi Mikovi Penceovi. Bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se inaugurace neúčastnil a nyní je ve svém sídle na Floridě, jmenovitě nezmínil.

Joe Biden při inauguraci
Zdroj: Jim Bourg/Reuters

Vítězství demokracie

„Dnes neoslavujeme triumf kandidáta, ale věci demokracie,“ řekl Biden s tím, že USA zjistily, že je demokracie křehká, tentokrát ale zvítězila.

Prezident vzpomněl na nedávné násilné vniknutí rozbouřeného davu do budovy Kapitolu. Právě před ní se inaugurace odehrála. „Tady stojíme jen několik dní poté, co si výtržnický dav myslel, že může použít násilí k umlčení vůle lidí. Že může zastavit práci naší demokracie. Že nás může vyhnat z této posvátné půdy. To se nestalo. Nikdy se to nestane. Ani dnes, ani zítra, nikdy. Nikdy,“ řekl.

Během svého úřadování by chtěl svár, který se ve společnosti rozhořel v posledních letech a kulminoval ve finále prezidentské kampaně a po volbách, zahnat. Američany chce znovu spojit. „Musíme ukončit tuto neobčanskou válku, která staví červené proti modrým,“ zmínil s odkazem na barvy zastupující republikány a demokraty.

„V tuto chvíli a na tomto místě začněme znovu od začátku. My všichni. Začněme si znovu naslouchat, slyšet jeden druhého, vidět jeden druhého, vzájemně se respektovat,“ vyzval spoluobčany.

Bez jednoty není mír

Biden se úřadu ujímá ve chvíli, kdy Spojené státy čelí obrovským problémům – zdravotní krizi, ekonomické krizi i krizi důvěry v demokratické volby. Desítky milionů lidí, kteří volili jeho soupeře, nevěří, že zvítězil čestně. Získat jejich důvěru bude jedním z největších Bidenových úkolů.

Své odpůrce proto Biden vyzval, aby mu dali šanci a vyslechli jej. Slíbil, že bude „prezidentem všech Američanů“ a bude „bojovat stejně tvrdě za ty, kteří mě nepodporovali, jako za ty, kteří mě podporovali“.   

„Vím, že síly, které nás rozdělují, jsou hluboké a jsou skutečné. Ale také vím, že nejsou nové. Naše dějiny byly neustálým bojem mezi americkým ideálem, že jsme všichni stvořeni být sobě rovnými, a drsnou, ošklivou realitou rasismu, nativismu, strachu, démonizace, které nás dlouho rozdělovaly,“ uvedl. 

„Bez jednoty není mír, jen hořkost a zuřivost. Žádný pokrok, jen vyčerpávající rozhořčení. Žádný národ, pouze stav chaosu,“ dodal prezident.

První prezidentský akt: modlitba za oběti pandemie

„Jako první akt ve funkci prezidenta bych vás chtěl požádat, abyste se ke mně připojili v tiché modlitbě za všechny ty, které jsme minulý rok při pandemii ztratili,“ vyzval Biden. „Rozsviťme světla v temnotě kolem posvátného Jezírka reflexe a vzpomínejme na všechny, které jsme ztratili.“ 

Američanům slíbil, že k nim bude vždy upřímný, a to i v těžké době, v níž se nyní země kvůli pandemii covidu-19 nachází. Politici podle něj totiž mají povinnost „obhajovat pravdu a porážet lži“.

„Za jediný rok jsme přišli o tolik životů, kolik ztratila Amerika během celé druhé světové války,“ poznamenal nový americký prezident. Ve Spojených státech, které mají 328 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala už u více než 24 milionů lidí. Přes 400 tisíc lidí s covidem-19 zemřelo. 

Boj s covidem a nastartování ekonomiky

„Vstupujeme do období (šíření) viru, které asi bude nejtěžší a nejsmrtelnější, a musíme odložit stranické rozdíly a konečně čelit pandemii jako jeden národ,“ znovu apeloval na jednotu. Na boj s koronavirem a na nápravu pandemií poškozené ekonomiky chce nová hlava státu vynaložit téměř dva biliony dolarů.

Jeden z největších záchranných balíčků v dějinách má obsahovat i nebývalé investice do vědeckého výzkumu. „Předpovídám, že v příští dekádě můžeme dosáhnout většího pokroku než za posledních padesát let. Může jít o exponenciální vývoj,“ řekl Biden.

Ekonomika je sice poničená pandemií, píše agentura AP, ale navzdory ztrátě 9,8 milionu pracovních míst jsou signály, že země je na pokraji rozkvětu, který tu nebyl za doby Obamy ani Trumpa. Zůstatky na bankovních účtech od vypuknutí pandemie stouply o 2,4 bilionu dolarů (51,8 bilionu korun). Ceny domů prudce rostou díky vysoké poptávce. Každé další očkování posouvá největší ekonomiku světa blíže k úplnému opětovnému otevření.

„Pokud se ekonomika podstatně zlepší do jara nebo začátku léta, mohlo by to Bidenovi opravdu pomoci k dokončení většiny jeho agendy, protože úspěch může plodit úspěch,“ uvedl Jason Furman, který byl hlavním ekonomickým poradcem v Obamově vládě.

Nahrávám video

Mezi Bidenovými prioritami také bude reformace zdravotnictví i školství a přechod na obnovitelné zdroje energie. Hlasité progresivní křídlo Demokratické strany mu právě tyto body bude neustále připomínat.

Po nástupu do Bílého domu se ale nový prezident bude věnovat prvním politickým dekretům. „Jedna z prvních věcí, kterou chce prezident udělat, je zastavení financování budování bariéry na pomezí s Mexikem,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

Návrat ke vstřícné mezinárodní politice

Nejen spoluobčanům adresoval ve Washingtonu americký prezident svá slova. Obrátil se i ke světovým lídrům. „Amerika prošla testem a my jsme z toho vyšli silnější. Obnovíme naše spojenectví a znovu se spojíme se světem,“ vzkázal Biden do světa. Chce změnit politiku svého předchůdce Donalda Trumpa, která se orientovala spíše na izolacionismus, píše CNN.  

Spojené státy budou partnerem pro mír a budou spolupracovat na řešení aktuálních výzev, uvedl Biden. Mnoho evropských politiků už novému prezidentu stačilo poblahopřát prostřednictvím sociálních sítí. 

Bidenova administrativa se chce vrátit k Pařížské klimatické dohodě, jaderné dohodě s Íránem a bude daleko více hledat společnou řeč s Evropskou unií. To už stihli ocenit její představitelé. „Spojené státy jsou zpátky. Evropa je připravená. Připravená se znovu spojit se svým starým a důvěryhodným partnerem, vdechnout nový život našemu opečovávanému spojenectví,“ napsala na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurátor ICC Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan byl dočasně zbaven funkce kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. O jeho dalším osudu nyní rozhodne dozorčí orgán tvořený členskými státy, uvedly agentury AP a Reuters. Khana vyšetřovaly orgány OSN, už v květnu minulého roku sám dočasně odstoupil z funkce, podotýká agentura AFP.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...