Biden chce rozpojené státy znovu spojit. V projevu slíbil, že bude prezidentem všech

24 minut
Nový americký prezident Biden vyzval v projevu k národní jednotě
Zdroj: ČT24/ČTK

Joe Biden slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Chce bojovat stejně tvrdě za ty, kteří jej volili, i za ty, kteří mu svůj hlas nedali. Zdůraznil také, že se občané Spojených států musí sjednotit, aby mohli společně bojovat proti pandemii, rasismu a vnitřnímu terorismu. Biden složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se 46. prezidentem Spojených států.

„Budu bránit Ústavu. Budu bránit naši demokracii. Budu bránit Ameriku. (…) Společně napíšeme americký příběh naděje, nikoli strachu. Jednoty, nikoli rozdělení. Světla, nikoli temnoty. Příběh slušnosti a důstojnosti, lásky a uzdravení, “ řekl ve Washingtonu v projevu k národu nový americký prezident Biden. 

Ve své první řeči z pozice hlavy státu se dotkl pandemie, ekonomické situace, rozkolu ve společnosti i mezinárodní politiky. Poděkoval také za účast na ceremonii lídrům republikánů a demokratů v Kongresu i nyní již bývalému viceprezidentovi Mikovi Penceovi. Bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se inaugurace neúčastnil a nyní je ve svém sídle na Floridě, jmenovitě nezmínil.

Joe Biden při inauguraci
Zdroj: Jim Bourg/Reuters

Vítězství demokracie

„Dnes neoslavujeme triumf kandidáta, ale věci demokracie,“ řekl Biden s tím, že USA zjistily, že je demokracie křehká, tentokrát ale zvítězila.

Prezident vzpomněl na nedávné násilné vniknutí rozbouřeného davu do budovy Kapitolu. Právě před ní se inaugurace odehrála. „Tady stojíme jen několik dní poté, co si výtržnický dav myslel, že může použít násilí k umlčení vůle lidí. Že může zastavit práci naší demokracie. Že nás může vyhnat z této posvátné půdy. To se nestalo. Nikdy se to nestane. Ani dnes, ani zítra, nikdy. Nikdy,“ řekl.

Během svého úřadování by chtěl svár, který se ve společnosti rozhořel v posledních letech a kulminoval ve finále prezidentské kampaně a po volbách, zahnat. Američany chce znovu spojit. „Musíme ukončit tuto neobčanskou válku, která staví červené proti modrým,“ zmínil s odkazem na barvy zastupující republikány a demokraty.

„V tuto chvíli a na tomto místě začněme znovu od začátku. My všichni. Začněme si znovu naslouchat, slyšet jeden druhého, vidět jeden druhého, vzájemně se respektovat,“ vyzval spoluobčany.

Bez jednoty není mír

Biden se úřadu ujímá ve chvíli, kdy Spojené státy čelí obrovským problémům – zdravotní krizi, ekonomické krizi i krizi důvěry v demokratické volby. Desítky milionů lidí, kteří volili jeho soupeře, nevěří, že zvítězil čestně. Získat jejich důvěru bude jedním z největších Bidenových úkolů.

Své odpůrce proto Biden vyzval, aby mu dali šanci a vyslechli jej. Slíbil, že bude „prezidentem všech Američanů“ a bude „bojovat stejně tvrdě za ty, kteří mě nepodporovali, jako za ty, kteří mě podporovali“.   

„Vím, že síly, které nás rozdělují, jsou hluboké a jsou skutečné. Ale také vím, že nejsou nové. Naše dějiny byly neustálým bojem mezi americkým ideálem, že jsme všichni stvořeni být sobě rovnými, a drsnou, ošklivou realitou rasismu, nativismu, strachu, démonizace, které nás dlouho rozdělovaly,“ uvedl. 

„Bez jednoty není mír, jen hořkost a zuřivost. Žádný pokrok, jen vyčerpávající rozhořčení. Žádný národ, pouze stav chaosu,“ dodal prezident.

První prezidentský akt: modlitba za oběti pandemie

„Jako první akt ve funkci prezidenta bych vás chtěl požádat, abyste se ke mně připojili v tiché modlitbě za všechny ty, které jsme minulý rok při pandemii ztratili,“ vyzval Biden. „Rozsviťme světla v temnotě kolem posvátného Jezírka reflexe a vzpomínejme na všechny, které jsme ztratili.“ 

Američanům slíbil, že k nim bude vždy upřímný, a to i v těžké době, v níž se nyní země kvůli pandemii covidu-19 nachází. Politici podle něj totiž mají povinnost „obhajovat pravdu a porážet lži“.

„Za jediný rok jsme přišli o tolik životů, kolik ztratila Amerika během celé druhé světové války,“ poznamenal nový americký prezident. Ve Spojených státech, které mají 328 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala už u více než 24 milionů lidí. Přes 400 tisíc lidí s covidem-19 zemřelo. 

Boj s covidem a nastartování ekonomiky

„Vstupujeme do období (šíření) viru, které asi bude nejtěžší a nejsmrtelnější, a musíme odložit stranické rozdíly a konečně čelit pandemii jako jeden národ,“ znovu apeloval na jednotu. Na boj s koronavirem a na nápravu pandemií poškozené ekonomiky chce nová hlava státu vynaložit téměř dva biliony dolarů.

Jeden z největších záchranných balíčků v dějinách má obsahovat i nebývalé investice do vědeckého výzkumu. „Předpovídám, že v příští dekádě můžeme dosáhnout většího pokroku než za posledních padesát let. Může jít o exponenciální vývoj,“ řekl Biden.

Ekonomika je sice poničená pandemií, píše agentura AP, ale navzdory ztrátě 9,8 milionu pracovních míst jsou signály, že země je na pokraji rozkvětu, který tu nebyl za doby Obamy ani Trumpa. Zůstatky na bankovních účtech od vypuknutí pandemie stouply o 2,4 bilionu dolarů (51,8 bilionu korun). Ceny domů prudce rostou díky vysoké poptávce. Každé další očkování posouvá největší ekonomiku světa blíže k úplnému opětovnému otevření.

„Pokud se ekonomika podstatně zlepší do jara nebo začátku léta, mohlo by to Bidenovi opravdu pomoci k dokončení většiny jeho agendy, protože úspěch může plodit úspěch,“ uvedl Jason Furman, který byl hlavním ekonomickým poradcem v Obamově vládě.

4 minuty
Události: Co od Bidena očekávat
Zdroj: ČT

Mezi Bidenovými prioritami také bude reformace zdravotnictví i školství a přechod na obnovitelné zdroje energie. Hlasité progresivní křídlo Demokratické strany mu právě tyto body bude neustále připomínat.

Po nástupu do Bílého domu se ale nový prezident bude věnovat prvním politickým dekretům. „Jedna z prvních věcí, kterou chce prezident udělat, je zastavení financování budování bariéry na pomezí s Mexikem,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

Návrat ke vstřícné mezinárodní politice

Nejen spoluobčanům adresoval ve Washingtonu americký prezident svá slova. Obrátil se i ke světovým lídrům. „Amerika prošla testem a my jsme z toho vyšli silnější. Obnovíme naše spojenectví a znovu se spojíme se světem,“ vzkázal Biden do světa. Chce změnit politiku svého předchůdce Donalda Trumpa, která se orientovala spíše na izolacionismus, píše CNN.  

Spojené státy budou partnerem pro mír a budou spolupracovat na řešení aktuálních výzev, uvedl Biden. Mnoho evropských politiků už novému prezidentu stačilo poblahopřát prostřednictvím sociálních sítí. 

Bidenova administrativa se chce vrátit k Pařížské klimatické dohodě, jaderné dohodě s Íránem a bude daleko více hledat společnou řeč s Evropskou unií. To už stihli ocenit její představitelé. „Spojené státy jsou zpátky. Evropa je připravená. Připravená se znovu spojit se svým starým a důvěryhodným partnerem, vdechnout nový život našemu opečovávanému spojenectví,“ napsala na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17AktualizovánoPrávě teď

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...